Příspěvek zaměstnancům na dovolenou či rekreaci

23.07.2015 06:00

Vzhledem k tomu, že letní dovolené jsou v plném proudu, zaměřím se v dnešním článku na možnost zaměstnavatele, poskytnou svému zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi příspěvek na dovolenou či rekreaci. Zákono daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.,dále jen "ZDP") taxativně vyjmenovává benefity daňově uznatelné, ať u zaměstnavatele, nebo u zaměstnance, dále má zaměstnavatel možnost ve svých vnitropodnikových předpisech (např. kolektivní smlouvě, směrnici atd.) zakotvit svou "povinnost" přispívat zaměstnancům téměř na cokoliv - viz § 24 odst. 2písm. j) bod 5 Zákona o dani z příjmů.

Jednou z možností je příspěvek zaměstnavatele na dovolenou či rekreaci, který je do výše 20.000 Kč ročně pro zaměstnance daňově osvobozeným příjmem, pokud je poskytnut v nepeněžní formě, tzn. zaměstnanec nemůže obdržet částku v penězích, ale zaměstnavatel uhradí např. zakoupený zájezd přímo cestovní kanceláři (dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP). Jakmile by zaměstnanec dostal uvedené peníze v hotovosti nebo na účet, musely by být zdaněny ve mzdě včetně sociálního a zdravotního pojištění. Pro zaměstnavatele je tento příspěvek nedaňovým nákladem.

Jedná se o výhodnou optimalizační složku mzdy, kterou je možné poskytnout v průběhu celého roku. Jediné omezení se u tohoto bonusu týká právě zmíněné horní hranice 20.000 Kč ročně na jednoho zaměstnance. Příspěvek na dovolenou či rekreaci může být poskytnut jak zaměstnanci na hlavní pracovní poměr, tak i zaměstnanci, který koná práce na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

V případě, kdy zaměstnavatel uhradí za zaměstnance např. zájezd u cestovní kanceláře ve větší částce, než je stanovený limit 20.000 Kš, může být tato situace daňově řešena dvojím způsobem. U zaměstnance se bude jednat do částky 20.000 Kč o příjem osvobozený od daně z příjmů a částka přesahující 20.000 Kč bude zahrnuta do zdanitelného příjmu zaměstnance i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele půjde do výše 20.000 Kč o nedaňový náklad, částka přesahující 20.000 Kč bude nákladem daňovým. Pojistné, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance z částky nad limit 20.000 Kč, bude rovněž jeho daňovým nákladem. Druhá možnost je, že zaměstnanec uhradí rozdíl přesahující hranici 20.000 Kč zaměstnavateli a zákonné podmínky zůstanou zachovány.

Pokud by však zaměstnavatel zaměstnanci poskytl na dovolenou přímo peněžní příspěvek, nelze u zaměstnance uplatnit osvobození od daně a celá výše peněžního příspěvku zaměstnavatele, bude zdanitelným příjmem zaměstnance a bude rovněž zahrnuta do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. U zaměstnavatele půjde v tomto případě v plné výši o daňový náklad.

Příspěvek může zaměstnavatel poskytnout jen vybraným zaměstnancům, nemusí paušálně všem, ovšem musí zachovat zásadu rovného zacházení se zaměstnanci dle zákoníku práce. Proto musí mít stanovena určitá pravidla, daná např. kolektivní smlouvou nebo vnitropodnikovou směrnicí, na jejichž základě bude určeno kdo, kolik a jaký příspěvek dostane. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Zákon o daních z příjmů neklade žádné podmínky trvání pracovního poměru v době po poskytnutí daného příspěvku na rekreaci, pokud zaměstnanec vstoupil do pracovního poměru např. 2.1.2015 a příspěvek na dovolenou obdrží v průběhu měsíce července, podmínky pro poskytnutí tohoto daňově výhodného benefitu jsou splněny.