Elektronická evidence tržeb

24.03.2015 18:09

Finanční správa dnes vydala souhrnné informace vztahující se k problematice Elektronické evidence tržeb:

Hlavní důvody pro zavedení Elektronické evidence tržeb:                       

Lepší výběr daní

  • Vyšší investice do zdravotnictví, školství, kultury, dopravní infrastruktury a dalších veřejných služeb.
  • Snížení deficitu státního rozpočtu.

Účinnější finanční správa

  • Efektivnější zacílení daňových kontrol a snížení zátěže poctivých poplatníků.
  • Rychlejší a přesnější reakce na podvodné praktiky.

Rovné podmínky na trhu

  • Možné snížení sazby DPH u stravovacích služeb z 21 % na 15 %.
  • Odstranění nerovných podmínek v konkurenčním boji.
  • Možné další snížení daňového zatížení v budoucnu.

Cílená kontrola

  • Nezatěžování poctivých podnikatelů namátkovými daňovými kontrolami.
  • Omezení administrativy spojené s daňovými kontrolami.

Přehled povinných subjektů a harmonogram spuštění systému Elektronické evidence tržeb:                       

  • právnické osoby s podnikatelskou činností
  • podnikající fyzické osoby pokud platí (nebo mají platit) daně v České republice.

Cílem je spustit systém elektronické evidence tržeb v roce 2016, a to postupně. Souběžně se startem EET navrhujeme snížení DPH  u stravovacích služeb z 21% na 15%.

  • 1. vlna - osoby poskytující stravovací a ubytovací služby
  • 2. vlna - osoby podnikající v maloobchodě a velkoobchodě
  • následně - po zvážení a vyhodnocení situace následně postupně dojde k začleňování dalších podnikatelů přijímajících platby v hotovosti.

Technické řešení a způsob fungování Elektronické evidence tržeb:                     

  1. Podnikatel zašle datovou zprávu o transakci ve formátu XML finanční správě (PC, tablet, mobil, pokladna...).
  2. Finanční správa ze systému zašle potvrzení o přijetí s unikátním kódem účtenky.
  3. Podnikatel vytiskne účtenku (včetně unikátního kódu).
  4. Zákazník převezme účtenku.
  5. Evidenci dané tržby si zákazník může ověřit prostřednictvím webové aplikace finanční správy

Technické řešení vyžaduje zařízení, které dokáže elektronicky komunikovat přes internet (PC, tablet, mobil, pokladna, pokladní systém...) a připojení na internet v okamžiku přijetí platby.  Je čistě na uvážení podnikatele, jaké pokladní zařízení a jaký pokladní software zvolí, pokud zajistí splnění povinnosti odeslat datovou zprávu a vydat účtenku.

Přehled možných komplikovaných situací a jejich řešení.                        

Co když nejde internet?
        V případě, že nepůjde odeslat účtenka on-line z důvodu krátkodobého výpadku spojení, může podnikatel vydat účtenku bez unikátního čísla přiděleného Finanční správou. Podnikatel pak musí odeslat údaje o této transakci serveru Finanční správy bezprostředně po obnovení spojení, nejpozději do 48 hodin od uskutečnění transakce.

Co když nebude k dispozici vůbec žádné internetové připojení?
        Pokud nelze dlouhodobě evidovat tržby elektronicky s pomocí internetového připojení k síti (např. stánek s občerstvením či suvenýry v horách bez možnosti jakéhokoliv internetového připojení), může správce daně po ověření této skutečnosti udělit individuální výjimku z on-line evidence tržeb. V takovém případě bude mít podnikatel nadále povinnost vystavovat účtenky, avšak data o těchto účtenkách může odesílat jednou za 5 dnů.

Co když spadne spojení během transakce?
        V případě výpadku na straně systému Finanční správy nebo jakékoliv chyby sítě vzniká podnikateli povinnost zaregistrovat tržbu nejpozději do 48 hodin.. Pokud delší dobu nebudou fungovat servery Finanční správy a podnikatel tedy evidovat nemůže, nebude mu udělena žádná pokuta, ani když díky tomu 48hodinovou lhůtu nedodrží.

Co když udělám chybu na pokladně a budu muset provést storno?
        Informace o stornu bude odeslána do systému Finanční správy stejným způsobem jako informace o tržbě, jen jako mínusová položka - provést storno je samozřejmě možné.

Mýty a fakta

        V médiích jsou veřejně diskutovány evidentní nesmysly, které mohou vznikat nedbalým čtením zákona či záměrem zaujmout veřejnost katastrofickými scénáři. Proto uvádíme na pravou míru největší omyly a spekulace týkající se Elektronické evidence tržeb.                        

Není pravda, že stát nařizuje podnikatelům poskytovat další a další údaje.
            Na údaje, které budou podnikatelé zasílat v rámci EET, má už dnes Finanční správa nárok a v rámci kontrolní činnosti je prověřuje. Rovněž účtenku musí podnikatel umět na žádost spotřebitele vystavit. Novinkou je jen automatické zasílání těchto informací přes internet, které celý proces zautomatizuje a poctivým podnikatelům ušetří cenný čas i administrativní náklady spojené s daňovou kontrolou.

Není pravda, že stát pokládá a priori všechny podnikatele za podvodníky.
            Naopak, Ministerstvo financí si je vědomo toho, že většina firem odvádí daně v souladu se zákonem. EET odstraní nespravedlnost, která zvýhodňuje podvodníky v konkurenčním boji. Současně umožní zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti, a nezdržovat poctivé podnikatele zbytečnými kontrolami, které je obtěžují. I proto je projekt EET podnikatelskými svazy, asociacemi a komorami v naprosté většině podporován. Poctiví podnikatelé mají zájem na odstranění jejich konkurenční nevýhody a narovnání tržního prostředí.

Není pravda, že stačí nevydat jednou účtenku a podnikatel čelí půlmilionové pokutě nebo dočasnému uzavření provozovny.
            Nesmyslnost takového tvrzení v českém právním prostředí se zdá zjevná. Přesto: K této krajní variantě je možné sáhnout jen pro opakované porušení zákona a významnou škodu způsobenou státní pokladně. Kontrolovat, udělovat sankce a provádět kontrolní nákupy budou orgány finanční správy a celní správy. V případě, že podnikatelský subjekt nebude evidovat tržby, můžou pracovníci kontrolních orgánů udělit sankci. Uložení pokuty není povinné, porušení zákona lze řešit i napomenutím.

Není pravda, že zákazník, který si u pokladny nevezme účtenku, bude pokutován nebo jinak popotahován finančními kontrolory.
Stejně jako většina zemí, kde již některá z forem evidence tržeb funguje, hodlá i Česká republika zákazníky motivovat pozitivně, nikoliv je pokutovat a šikanovat. Přestože ani v původním znění návrhu zákona uvedená povinnost převzít účtenku nepočítala se sankcemi ani jiným trestáním zákazníka, akceptovali jsme vznesené připomínky a z návrhu zákona jsme povinnost zákazníka účtenku převzít úplně odstranili. Je tedy zcela na rozhodnutí každého jednotlivce, zda si účtenku fyzicky převezme.

Není pravda, že EET se bude týkat všech firem a živnostníků.
A už vůbec ne všech naráz. Do EET se zapojí jen ti, kteří inkasují v hotovosti, platební kartou, šeky, stravenkami. Ostatní, kteří inkasují bezhotovostně, tzn. přímým převodem z účtu na účet, tak činit nemusí. Drobní podnikatelé, jako například řemeslníci, nejsou na pořadu dne.

Není pravda, že v místech, kde není (třeba i dočasně) připojení k internetu nebude možné pokračovat v podnikání.
            Zákon pamatuje i na takové případy a nabízí jednak možnost v případě výpadku spojení zaslat účtenku do 48 hodin, jednak režim off-line. Pro případ dočasného výpadku systému existuje řešení, které umožní podnikateli bez prodlení transakci se zákazníkem dokončit. Je navrhována minimální doba, po kterou je třeba čekat na odpověď serveru finanční správy, na 2 sekundy. V Chorvatsku tato doba ve skutečnosti v průměru trvá méně než sekundu. Takové prodlení žádné fronty u pokladen nevytvoří.

Není pravda, že si podnikatelé budou muset pořídit registrační pokladnu.
            Technické řešení je jednoduché, nevyžadují se žádná speciální certifikovaná zařízení, která by musela být vybavena fiskální pamětí. Podnikatelé budou moci využít jakékoliv zařízení, které bude umět odeslat požadované informace do systému a vytisknout účtenku. Pro nejmenší podnikatele bude stačit např. chytrý telefon s tiskárnou. Záleží pouze na volbě podnikatele, jaké řešení nabízené na trhu zvolí.